



















Diváci | 3813 |
Domácí | 90 |
Hosté | 110 |
Co nás tak málo, my kurvy… Bohemáci těsně před výkopem začli s tímhle známým chacharským popěvkem a kdyby nezačli oni, museli bysme začít sami. Nejen na tribunách (skoro 4000 oficiálně – jako haha), ale i v kotli, kde poprvý v historii nového kotle (tedy od roku 2006) došlo k nevídanému poklesu pod sto hlav. Neuvěřitelný, není tomu tak dávno, kdy byl pokles pod 200 považován za mizernej počet, letos bylo 200 lidí v kotli snad jednou. O výjezdech radši ani nemluvit. Divácká podpora teda nic moc dárek k šedesátým narozeninám našeho klubu, které budou v červenci.
Co se týče supportu, jela se tentokrát spíš taková minimalistická verze typu „zpíváme si dlouhý chorály pro náladu“, což je nejlepší řešení pro zápasy, ve kterých o nic nejde a je nás málo. Slovan tenhle zápas mimochodem vyhrál (trefil se zase Pulkrab), ne že by nám to bylo k něčemu platný. Po závěrečném hvizdu byl prosvícen jednoduchý nápis „1958 – 2018“ s šedesátkou v ratolesti (nějaký žluťáky a stroboskopy). Původně jsme chtěli ještě vytáhnout sektorovku, z jejíž grafiky nápis vycházel, ale v našem směšném počtu jsme tenhle plán nakonec přehodnotili.
Hostů dorazilo něco málo přes stovku, fandili celý zápas svým autentickýmn stylem. Kromě pozornosti k hráčům (a drobnému výstupu s provokujícím Pulkrabem) se prezentovali i pěknými zpěvnými melodiemi, mj. i tou, kterou mi známe jako „Der *** ist Super und außerdem noch Klasse…“ 🙂