13. kolo: Jablonec vs. Slovan 0:0 (2018/19)

Diváci 3338
Domácí 110
Hosté 160

Na rozdíl od minulého derby na předměstí Liberce se tentokrát už opět hrálo za počasí typičtějšího pro podještědské derby, tedy za teploty lehce nad nulou a deště.  V kombinaci se souběžně konaným zápasem v klouzané na ledě se to podepsalo i na celkové návštěvě (když už spolu hokejoví Tygři s fotbalovým Jabloncem tak spolupracují, mohli se domluvit na změně termínu). A tak se na libereckém nádraží sešlo jen asi deset až jedenáct tuctů nejvěrnějších a nejodhodlanějších klubistů, kteří se vydali podpořit svou jedinou lásku na půdu nejnesympatičtějšího ligového týmu (majitelem počínaje a posledním fanouškem konče), dlouhodobě trpícího komplexem toho méně úspěšného a méně podporovaného klubu v našem kraji. Už při příjezdu na místní vlakovou stanici nás, samozřejmě čirou náhodou, přišlo pozdravit pár zelenáčů se svými novými kamarády. Proč se opět neztrapnit, že… Při pochodu předměstím Liberce se tentokrát vepředu hrdě nesla nejnovější zástava našeho kotle zdůrazňující, že Slovaňákům zelené zlo nikdo nevnutí, že my postoje neměníme a taky že nezapomínáme. Po cestě došlo i na efektní pyroshow.

V sektoru hostů se nás nakonec sešlo asi 160. Vzhledem k tomu, že se derby hrálo na státní svátek (100. výročí založení ČSR), konal se při této příležitosti i nějaký oficiální předzápasový program (státní hymna, focení hráčů s transparentem atd.). My jsme aktuálního tématu využili ke klubističtější akci v podobě chorea s prvorepublikovou prezidentskou standartou vylepšenou o znak Slovanu a motto „Slovan vítězí“, doplněnou o červené a modré kartony (národní barvy nebo taky barvy našeho města a klubu) a hlavní nápis „Ať žije ČeskoSlovansko!“.

Domácím se tentokrát záměrně nevěnoval ani jeden transparent. Zato jablonečtí, ačkoliv je to tam samý reprezentační vlajkonoš a hrdý nacionalista, se místo oslavy státního svátku ve svých akcích věnovali hlavně nám. Na jejich choreu byla nějaká jakože hořící šála namalovaná na plachtě doplněná o dýmovnice, z nichž některé letěly i na hřiště. Po smyslu této akce by se asi muselo pátrat někde hluboko v podvědomí jejich zelených mozků. To platí i pro transparent podepsaný YB a GJ, nebo pro tištěnou mávačku s přeškrtnutým znakem našeho kotle – obojí se objevilo nejen v domácím kotli, ale i v rukou nových kotelníků a výjezďáků Peltova klubu, při tomto zápase stojících poblíž našeho slovaňáckého sektoru. Společně se soustředili na vytrvalé urážky směřující do našeho sektoru a poté, co jim na ně část sektoru odpověděla obdobným způsobem, jich pár přiběhlo pozdravit nás až k plotu. V tu chvíli v mezisektoru, poblíž jednoho z pořadatelů, bouchnul dělobuch, který v tu chvíli většina přisuzovala „nabíhačům“. Jak se pak ukázalo, nebylo to tak a měl to na svědomí nějaký zmatený tribuňák toho času stojící v horní části našeho sektoru. V každém případě házet pyro, a dělobuchy obzvlášť, po komkoliv jsme vždycky odsuzovali a dál odsuzovat budeme. Jak stojí i na jedné z našich obouruček: Proti pyru v rukou blbců!

Co se týče našeho supportu, dal by se označit za průměrný. Projevy averze vůči zlobrovi aspol. se podařilo udržet v jakž takž přijatelné míře a většina pokřiků a chorálů směřovala k podpoře našeho klubu. Občas se podařilo zapojit i Slovaňáky na protilehlé tribuně. Zápas tentokrát přinesl menší než obvyklou dávku emocí a na hřišti to nejiskřilo tolik jako jindy. A tak byla nejemotivnějším momentem tohoto bezgólového zápasu penalta domácích chycená naším gólmanem. Po závěrečné děkovačce následovala cesta zpět na nádraží a dlouhé čekání na vlak zpět do města, které nám přišlo zpestřit pár otravných domorodců. Ale už nedošlo k ničemu, co by stálo za řeč.

P.S.: Pár týdnů po derby proběhla schůzka zástupců našeho kotle a Chaotix, při které se probíraly události (nejen) kolem derby. Kdo si chtěl poslechnout postoje obou stran, mohl na ni taky dorazit. Jak se situace bude dál vyvíjet, ukáže až čas.

You may also like...