23. kolo: Slovan vs. Sparta 0:1 (2018/19)

Na úvod zápasu s letenským klubem, který přišlo navštívit kolem devíti tisíc lidí (nutno podotknout, že nemalou část lidí na tribunách tvořili sparťani, ačkoliv měli ještě dost místa na západní tribuně), jsme připravili choreografii v „nordickém“ stylu, když už se hraje u nás na severu :-). Vikingští fotbaloví bojovníci v jednotně bílých dresech, ale nejednotně s rozdílnou barvou pleti i vlasů, se hnali do útoku za nápisem „C’MON YOU BOYS IN WHITE!“. Po této akci, krátce po výkopu, byl ještě roztažen děkovný nápis pro pražskou Spartu, protože je určitě slušné poděkovat za to, že bohatý velkoklub rozdává radost a naději chudým příbuzným tím, že jeho sportovní výsledky dokazují, že ani neomezený rozpočet a každoroční stamilionové ztráty klubu nezajistí ty nejlepší, a dokonce ani ne jen „uspokojivé“ výsledky a že fotbal pořád není „jen“ o penězích…

Část hostů si při čtení své vlastní sestavy zahučela na Costu, který jim pak jedinou trefou v zápase zajistil tři body a pak už se hostující sektor věnoval relativně hlasitému a vytrvalému, ale nijak zvlášť zajímavému, supportu.

V našem kotli se sešla průměrná dvoustovka a support se za celý zápas nedokázal rozjet tak, aby měl pořádný grády. Zabíjelo ho hlavně věčné pokřikování na rozhodčího a na rudochy a veškeré negativní emoce se (narozdíl od jiných zápasů se Spartou) nedařilo obrátit ve prospěch kvality fandění. Začíná to pomalu už být omletá písnička a se supportem je rozhodně potřeba začít něco dělat. Dřívější nejčastější sebehodnocení našeho supportu bylo „průměrný“ (a to se většinou při zápasech se Spartou, Slávií, nebo Jabloncem nepoužívalo) a teď se v posledních popisech objevovala slova jako „bída“, „nuda“, „nestojí za řeč“ atd. a to i občas i o těchto větších zápasech… Zápas se Spartou nebyl co do supportu sice žádná bída, ale rozhodně ani žádná pecka a nezachrání to ani těch několik málo momentů, kdy zaburácel celý stadion. 

Zajímavé je, že při zápase s Duklou, kdy bylo u Nisy sotva tři tisíce lidí, se tribuny mnohem víc samy snažily zapojovat do fandění. To v tomhle, oficiálně téměř vyprodaném, zápase chybělo, i když několikrát se tribuny samozřejmě k základním pokřikům přidaly. Přitom vývoj zápasu nebyl nijak „nenadějný“, samozřejmě, klíčové situace (hlavně neproměněná penalta) pro nás dopadly špatně, ale i tak to bylo až do konce naprosto otevřené… Ale přestože už za sebou máme 23 kol, čeká nás na jaře pravděpodobně ještě hodně zajímavých zápasů, takže aspoň máme prostor ke zlepšení 🙂 

[Ukázat prezentaci]