N5: Jablonec vs. Slovan 1:0 (2018/19)
| Diváci | 3410 |
| Domácí | 70 |
| Hosté | 150 |
Krásný slunečný den, dobrý odpolední termín a derby na blízkém předměstí. Ale taky nezvyklá nadstavba, nedůvěra mnohých v to, že to Hornyakův tým zvládne a kolize se zápasem o bronz na hokejovém MS, bohužel za účasti Čechů. Plusy pro mnoho lidí asi nepřevýšily minusy, a tak se u vlaku sešlo jen cca 120 Slovaňáků, v sektoru nakonec celkem 150. Několik desítek dalších na tribuně vlevo z našeho pohledu, včetně CHTX. I přes špatný počet ale panovala velmi dobrá nálada, jak na nádraží, kolem nějž těsně před odjezdem vlaku dokonce projížděl i hráčský autobus, tak ve vlaku, při cestě na stadion, v sektoru a dokonce i po prohraném zápase při cestě domů.
Po příjezdu do Jablonce u vlaku čekaly jako obvykle konfliktní i antikonfliktní týmy PČR a mezi nimi také reportér TV Prima, který měl potřebu živě natáčet náš příjezd, za což nebyl zrovna pochválen jedním z našich řad. Bohužel vše pak proběhlo přes sociální sítě. Jebat moderní mediální prostředky. Po cestě ke stadionu se ve slušivých modrobílých kloboučcích a za nápisem FRAJERI fandilo, zdravili nás domorodci s řehtačkama, fuckovali nás důchodci v autech, kteří měli problém s tím, že musej minutu počkat, než přejdem, a trošku se nám podařilo vyudit pár klobouků modrýma a bílýma dýmama.
Na nástup bylo přichystáno jednoduché poetické choreo ve znění písně Petra Nagyho AJ TAK SME STÁLE FRAJERI, doplněné o malůvku týpka v kloboučku se stejným nápisem, jako na hlavách přítomných fanoušků. Jsme „stále tí istí frajeri“, ať derby prohrajem, vyhrajem, ať už je sezona úspěšná, nebo ne. Jsou prostě věci, při kterých na drobnostech, jako je momentální umístění týmu, nezáleží.
Domácích, kterým už o nic jiného než o prestiž v derby nešlo, také nedorazilo mnoho, v kotli se jich nesešlo ani sedmdesát, což se samozřejmě projevilo i na hlasitosti. Prezentovali se choreem, na němž si soudě dle motivu akce hráli na ultras tím, že se schovali pod plachtu a zapálili dýmy. Při své druhé akci se věnovali (nejspíš) nám nápisem „POUKAZOVÁNÍM NA RŮZNÉ XENOFOBIE, SE SAMI STÁVÁTE XENOFOBY!“ Množné číslo v první větě a následný pokřik na D.B.S. asi nikdo nepochopil.
Musíme říct, že nikdo z nás nebyl nijak odvázán z nového hracího systému, a to už v době, kdy se o něm jen uvažovalo. Nicméně jsme v té době řešili jiné nepříjemné problémy a tlačit v té době na Nezmara aspol., aby proti návrhu změny hracího systému bojovali, jsme vůbec neměli sílu ani kapacitu. A on by k tomu beztak asi neměl ani ochotu. Laxnost naše, i celé české fanscény, se projevila v zimě, kdy se skončilo těsně před Vánoci a začalo hned za šest týdnů na začátku února. Projevilo se i v v právě končící nadstavbě, která zajímala méně lidí než základní část, chodily menší návštěvy a tak dále. Lidi jsou prostě přesycení a unavení. Sezóna byla dlouhá, u nás se to projevilo nechutí k organizaci větších tifoakcí a bídnými počty doma i venku.
Přesto naděje na poháry zhasla až v posledním zápase. Bohužel prohraným derby. Baník v Plzni remizoval, takže jsme to měli ve svých rukou. Stačilo vyhrát. Ale prostě jsme na to neměli. Šesté místo není žádná tragédie, hrajeme prostě to, na co máme. A je to tak dobře. Není žádná frajeřina a koneckonců ani velká zábava, vyhrávat, když máte moře peněz kdovíodkud, zázemí, skvělej kádr, štěstíčko i „štěstíčko“. Važme si toho, že hrajem ligu. A že ji nehrajem tak jako před deseti, patnácti lety? No a? Fotbal je mnohem víc než jen honba za prachama a za triumfem. Střídání dob lepších a horších mu prospívá. A trocha pokory nikomu neuškodí. I proto proběhla (ne)děkovačka v Jablonci v tak pozitivním duchu, v jakém proběhla. Ne, že bychom byli šťastní z toho, že jsme derby v Jablonci vyhráli naposledy v roce 2013, ale jsou věci, které vyčítat lze a ty které nikoliv. A prohra v derby i ztráta nadějí na poháry – ruku na srdce – v situaci, v jaké v současnosti jsme, mezi ně nepatří. A to i přesto, že se mohlo stát cokoliv a mohlo to dopadnout dobře. Ale i zklamání patří do bohaté škály fotbalových emocí.
Tak v opět krátké pauze všichni načerpejte síly a chuť do další dlouhé sezony. Uvidíme se v červenci!
